pondělí 1. května 2017

Do Rumunska zadarmo aneb jak jsem poznávala zemi plnou kontrastů

Víte, jak se říká, že nejspontánnější výlety patří mezi ty nejlepší? Tak to potvrzuji a dodávám, že čím dál, tím lépe. Jeden den jsem se dozvěděla o projektu Mediagraphy+ v Rumunsku a druhý den jsem již seděla v autobuse. A rovnou potvrdím i druhé rčení - že ty nejlepší věci jsou (skoro) zadarmo.

Bylo to opravdu narychlo, jelikož se na poslední chvíli uvolnily tři místa. Ale byla to pro mě příležitost, která se už nemusí opakovat. Tak jsem se rozhodla jet do Rumunska, aniž bych pořádně věděla, s kým nebo kam. Tuto možnost jsem dostala díky neziskové organizace Brno Connected, která pořádá zahraniční výjezdy a programy zaměřené na určité téma či na rozvoj osobnosti.

Byla jsem zrovna s tehdejším přítelem, on šel pro auto a já měla naplánovat program na víkend. Po 20 minutách se vrátil a já na něj vychrlila: "Promiň zlato, zítřejší kino padá, budu v Rumunsku." Zmatenější pohled jsem od té doby neviděla.

Další dopoledne jsem sháněla spolucestující a vymýšlela způsob, jak se tam dostat. Druhou část dne jsem strávila vybavováním všech věcí, na které si obvykle nechávám nějaký týden, když někam jedu. Jako je třeba praní věcí. (Nikdy nejezděte s taškou plnou mokrého oblečení na 30 hodinovou cestu. Berete je zbytečně, nebude v nositelném stavu.) Během příprav mi hodně pomáhala Marija Wazi, víceprezidentka Brno Connected, na kterou jsem se mohla obrátit s jakýmkoliv dotazem. A že jich bylo!

Tým jsem vytvořila a večer jsem všichni tři seděli v autobuse směr Bukurešť a odtud do Iasi, které je u hranic s Moldávií. Pohodlně jsme se usadili v autobuse, kde byla hlavním jazykem rumunština. Ano, ani řidič nemluvil česky nebo anglicky. Já si pohodlně ustlala s krkem naraženým na řidítko od kola a vydali jsme se na 30 hodinovou cestu do Bukureště a následně až k hranicím s Moldávií, do města Iasi.

Do Iasi jsme dorazili v ranních hodinách, předtím jsme strávili několik hodin v Bukurešti, hlavním městě Rumunska. Znáte autobusy, které u nás přejíždějí mezi dědinami? Tak takovým jsme jeli přes několik států až k hranicím Rumunska s Moldávií. Ale abych nekřivdila, připojení k internetu zde bylo. Když si člověk stoupl a máchal rukou dostatečnou chvíli u stropu.


Čtvrté největší město Rumunska, Iasi, obývá přibližně 280 tisíc lidí a je významným kulturním, univerzitním i obchodním centrem. Podle mě je Iasi městem kontrastů. Na jedné straně je obrovské až monstrózní obchodní centrum, vedle něj novogotický Palác kultury, který působí až pohádkově. Nebo taky jako letní sídlo hraběte Drákuly. Na druhé straně města jsou rozpadlé panelové domy. Při přechodu mezi těmito částmi má člověk pocit, jako by se vracel v čase o několik let zpátky.

Během prvního dne jsme se seznámili s ostatními účastníky, kteří dorazili dříve. Náplní osmidenního kurzu byla práce s médii. Zaměřili jsme se na tvorbu videa, fotografií i sociální sítě. Během kurzu jsem se naučila, jak si vybudovat vlastní osobní značku, jak se prezentovat na trhu práce a díky tomu, že účastníci byli z různých zemí, jsem si i zlepšila angličtinu. Kurz probíhal pod vedením lektorů přímo z Iasi, George a Angely. Vzhledem k tomu, že všichni účastní se zajímali o média, nakonec se stal lektorem každý. Měli jsme možnost prezentovat svoje zkušenosti i dovednosti a naučit je ostatní.


Odjet do Rumunska, i když to bylo velmi narychlo, bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí. Poznala jsem nové přátele, získala nové zkušenosti i rozhled. Co mě zaskočilo, bylo to, že jsem měla problém sehnat dva lidi, kteří by jeli se mnou. Možnost odjet do zahraničí, něco se naučit, poznat nové věci, mít zajištěné ubytování a stravu, a to vše jen za malý účastnický poplatek? Přes tohle vše tato nabídka moc lidí nezaujala. A pak jen poslouchám, jak si ostatní stěžují, že by chtěli vycestovat, ale je to moc drahé/náročné/nemají s kým.

Rumunsko není typická turistická destinace. Je to místo, které člověk odsoudí nebo mu propadne. Já si třeba skoro do roka a do dne koupila letenky a vracím se do srdce Rumunska - do Transylvánie. 


Žádné komentáře:

Okomentovat