sobota 29. října 2016

Můj chlap na Designbloku, Max a červená blondýna

Mého nejdražšího jsem vytáhla na výlet do Prahy, rovnou na tu nejtěžší zkoušku. Žádný Karlův most nebo Václavák, to je pro lamy, já ho vzala na Designblok, největší přehlídku designu ve střední Evropě. (Překlad pro chlapy: Není to nic jako autosalon tzn. žádné auta ani prsaté polonahé hostesky.) Michal to nesl statečně, dokonce se i o jednotlivá díla zajímal a vykecával půl dne s každým, na koho narazil.  Ještě teď možná čeká u telefonu výrobce dřevěných van na to, až mu zavolá, že tu vanu za půl melounu bere.

V jedné chvíli jsem na Designbloku zoufale hledala toalety a do toho zapáleně něco vykládala Michalovi. Po několikaminutovém monologu, kdy jsem se nedočkala žádné reakce, jsem se ohlédla za sebe a Michal nikde. Tak jsem šla hledat, s kterou umělkyní/sochařkou/návštěvnicí se zase zasekl.
Po chvíli jsem ho objevila, s nějakou vlasatou černovláskou: "Michale, s kým to zase vykecáv.... Jéé, dobrý den pane Velčovský!" Ano, můj přítel se jen tak mimochodem zakecal s jedním z nejlepších českých designérů, vykládal mu jak ho obdivuji a jak by mě potěšila společná fotka s ním. 
Fotku s Maximem Velčovským máme, a i přestože je ve stylu "foceno kalkulačkou", jde krásně vidět, že jsem rudá jak rajče a mám překřížené nohy. Proto radši přidávám fotku nejkrásnějšího díla Maxima Velčovského a další povedené kousky, které mě zaujaly na Desginbloku. A které jsou podstatně fotogeničtější než já.
PS: Večer mi  Michal říkal, že si výstavu opravdu užil. a že by byla pěkná tradice, jet sem každý rok na výlet. Mám skvělého chlapa!


Je fajn mít chlapa, který vás nosí na rukou, ale i tomu je potřeba občas říct, ať vám vleze na záda.



Od jara do zimy aneb tvoření pod taktovkou designera resp. mého muže.



Nekorektní vázy








Designové svetry na ještě více designových věšácích



Žádné komentáře:

Okomentovat