úterý 12. dubna 2016

Trip to Romania #2 Dovolená zdarma? Díky nechci

Člověk by netušil, jak těžká sehnat dva lidi na dovolenou grátis. Cesta zaplacená, ubytování zajištěné a hlady prý taky nebudeme. Po obepsání všech přátel i potencionálních cestovatelů byl můj tým stále jednočlenný a já si trhala vlasy nad důvody, proč někdo nemůže odcestovat. Ode dneška beru „Musím hlídat křečka“ jako jednu z těch lepších výmluv. Asi bych ji také využila, ale přítel mi ho pár dní zpátky zašlápl, tak jsem tedy vyrazila do Rumunska.



Zbývá šest hodin do odjezdu a konečně se sestavil tříčlenný tým, v jistých filmech nazývaný jako švédská trojka. Maminko, jedu do Rumunska s dvěma chlapy! Ale je pravda, že trávit čas v mužské společnosti je opravdu osvěžující věc, obzvlášť když jsem milovníkem černého humoru a v dvojsmyslných narážkách si se mnou nezadá leckterý kníratý strejda.

Podle mě je nejdůležitější mít před cestou nachystanou dostatečnou zásobu toustů. Nebo jsem si to spíše myslela do té doby, než jsem si do kufru balila mokré oblečení. Do kuchtění jsem se zabrala natolik, že jsem zapomněla vyndat prádlo z pračky. No nemohu se dočkat, až po více než dnu na cestě, vyndám se milované kousky oblečení z kufru.
            
O půlnoci vyrážíme (oficiálně, prakticky až někdy před jednou hodinu) autobusem z Brna. Po vtípkách na černý trh s orgány – „Rumunské dívky jsou neskutečné, do sexu s nimi dáš všechno.“ Jsem anglicky oslovila jednoho pána, který zjevně pochází z Rumunska, zdali také čeká na autobus směr Bukurešť. Když mi lámanou češtinou odpověděl, tak za ty průpovídky jsem studem zrudla jak rajče. Takže větu „pozor na jazyk, nikdy nevíš, kdo ti rozumí“ bych si měla vytetovat na čelo, abych na to nezapomněla. Ostuda jedna blonďatá.


            
V autobuse se mi dostalo nevídaného přepychu. Hned po usazení mi začaly záda masírovat řídítka od kola, které bylo zaparkované za mnou. Naštěstí jsem sebou vzala dobrou partu lidí. Aby Zdenko (fešný Slovák) rozptýlil mé nepohodlí, začal se hned po rozjetí autobusu svlékat. A rovnou do trenek! Ještě že tuto „one man show“ udělal hned ze začátku, nechala jsem doma roztok na kontaktní čočky, takže po třiceti hodinách cesty zřejmě budu slepá.

Ale i přes všechny nesnáze jsem šťastná, že jsem se vydala na cestu, po dlouhé době se cítím nabitá energií. I přesto, že rozhodnutí vyrazit do Rumunsko bylo více než spontánní, jsem za ně ráda a jsem zvědavá, co vše mě tam čeká. A pokud mi někdo z těch, co jsem oslovila s nabídkou dovolené zdarma bude v nejbližší době remcat, že by rád vycestoval, ale nemá peníze, tak dostane do čumáku!
Já studuji i pracuji, takže chápu, že občas je složitější na týden se uvolnit ze všech povinností, ale když se chce všechno jde. A co se týče toho, že se vše událo tak narychlo? Vždyť nejlepší věci jsou v životě ty, které nečekáme.

Žádné komentáře:

Okomentovat